Zeman jako prezident škodí a nic trvalejšího nebuduje, míní politolog Kopeček

Jak si vysvětlujete rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nejmenovat Michala Šmardu ministrem kultury? Proč to podle vás udělal?

Samozřejmě prezidentovi nevidím do hlavy, ale myslím, že mohl mít více motivací. Myslím, že jednou z motivací je určitě element pomsty sociální demokracii za prezidentskou volbu v roce 2003, kdy se část jejich politiků postavila proti němu. Další motivací je patrně jeho snaha zvýšit svou moc a možnost ovlivňovat politické dění. Zvyšuje svůj vliv na vládu, může chtít dosáhnout toho, aby vláda Andreje Babiše byla ještě slabší a více podléhala vlivu prezidenta.

Ale vliv může mít ještě další věc, která je podle mě nejzvláštnější. Podle mě už Miloši Zemanovi o nic nejde a je člověkem, který se do určité míry vlastně jen baví. A nemusí vůbec usilovat o to, že by chtěl budovat nějaký nový poloprezidentský systém.

Takže si ho představujete jako někoho, kdo sleduje reakce na své rozhodnutí a přitom se usmívá? Nepřipouštíte možnost, že by měl nějakou obavu o to, kam tato země směřuje?

Myslím, že je to člověk, který skutečně dospěl na konec své politické kariéry a ví, že už nikam dál jít nemůže. Chová se velmi sebestředně: Jsem to já, kdo rozhoduje. Jsem to já, na kom to záleží. A je pro něj podružné, co to způsobuje ústavnímu systému a fungování politiky v Česku.

Když tvrdíte, že Miloš Zeman je člověk na konci politického života, jste si tím jistý? Většina lidí si přece myslí, že bude žít „navěky“. Není možné, že prezident přemýšlí, že by se po skončení mandátu ujal sociální demokracie nebo minimálně její části?

Určitě ne.

Proč? Co když žije sen, že on bude zachraňovat ČSSD, až odejde z Hradu?

Ale to, co on nyní dělá, je maximální snaha sociální demokracii poškozovat. Jako stranický lídr by musel vyjednávat, uzavírat kompromisy, dělat koaliční politiku. A něco takového je pro dnešního Miloše Zemana strašně nudné.

Vy si ho ale dovedete představit, jak po skončení prezidentského mandátu sedí na Vysočině nebo jinde u sklenky vína, před sebou má balík knih a je mu úplně jedno, co se děje v politice?

Vezměte si, že má před sebou ještě tři a půl roku ve funkci prezidenta, což je docela dlouhá doba. Když skončí, bude mu 77 let. A i s ohledem na jeho fyzický vzhled a zdraví mi přijde představa, jak se vrací do nasazením náročné stranické politiky, naprosto absurdní.

On sám tvrdí, že důvodem jeho rozhodnutí nejmenovat pana Šmardu je především to, že tento kandidát podle něj nemá předpoklady být ministrem kultury. Toto Miloši Zemanovi nevěříte ani v nejmenším?

Podívejte, máme tady prezidenta, který váhal s odvoláním nekompetentního ministra kultury. V tomto světle na mě úvaha, že by opravdu hledal kvalifikovaného kandidáta, působí směšně. 

Byl ministr Antonín Staněk nekompetentní?

Měřítka, čím posuzujeme neschopnost, mohou být různá. Když to ale vezmu například z hlediska komunikace s lidmi z kultury, s veřejností nebo i se sociální demokracií, tak pan Staněk byl velmi neschopný ministr. Stejně jako když to vezmu z hlediska toho, jakým způsobem odvolával podřízené ředitele – a tím rozkýval dvě významné kulturní instituce, nebo když odvolal bez udání důvodu poslední den ve funkci šéfa knihovníků. Já bych si tohoto ministra skutečně nedovolil označit za schopného.

Prezident udělal nad ČSSD kříž

Nemůže být motivací Miloše Zemana podpořit tu část sociální demokracie, která je mu blízká? Jaroslav Foldyna, Jiří Zimola, možná i Michal Hašek a další.

Podle mě takto uvažoval do roku 2013 do tzv. lánského puče, kdy existovalo v ČSSD nějaké křídlo, které mělo význam a vliv a existovala kooperace mezi tímto křídlem a prezidentem. A přestože se najdou i dnes v ČSSD lidé, kteří mají k prezidentovi blízko, ať už je to pan Foldyna nebo pan Hašek, tak nemají ve straně prakticky žádný vliv nebo jsou na cestě z ČSSD, viz poslanec Foldyna. Já myslím, že se prezident snaží stranu co nejvíce poškodit a rozvrátit.

Až tak velká je podle vás jeho nenávist vůči sociálním demokratům?

Pořád jsme u roku 2003 a toho, že ho část ČSSD odmítla podpořit ve volbách prezidenta republiky. Asi byly okamžiky v letech 2005 a 2006, kdy nebylo vyloučeno, že najde k ČSSD cestu, ale ty jsou už pryč. Po roce 2013 nemám pocit, že by Miloš Zeman hledal v ČSSD nějaké své křídlo, myslím, že udělal nad ČSSD kříž. A jde mu o to, jak tu stranu poškozovat.

Ale proč potom před evropskými volbami sdělil na sjezdu ČSSD, že bude volit tuto stranu v evropských volbách? Není to známka toho, že chtěl třeba ČSSD pomoci?

A nebyl to od něj účelový tah?

Jak účelový?

Že nabídne ČSSD vstřícnou tvář, která v zásadě nic neznamená. Samozřejmě, občas se mu ČSSD i hodí. Takže ano, vedle poškozování, ji příležitostně také využívá. Například před prezidentskou volbou v lednu 2018 se mu podpora části ČSSD nepochybně hodila.

Neměl Miloš Zeman pravdu v tom, když říkal, že pro Jana Hamáčka bylo zbytečné pouštět se do výměny ministra kultury Antonína Staňka, protože voliče ČSSD trápí úplně jiné problémy?

Ten, kdo z toho udělal téma, byl samotný ministr Staněk tím, co vyváděl v čele resortu a hlavně jak to komunikoval. A sociální demokracii dávalo smysl zbavit se těsně před volbami do Evropského parlamentu problematického ministra, aby to ČSSD nepoškozovalo. Jenže to zastavil právě prezident Zeman, což se dá interpretovat jako způsob, jak dál poškozovat sociální demokracii. Kdyby rychlá změna na postu ministra kultury proběhla, tak by se možná sociální demokracie dostala přes pět procent a dnes mohla mít v Evropském parlamentu alespoň jednoho zástupce. A volby by pro ni nedopadly tak šíleným debaklem.

Ale není to tak, že voliči ČSSD prostě vůbec vedení kultury neřešili? Nejsou voliči ČSSD jinde než vedení strany, jak občas naznačuje i Miloš Zeman?

Toto se nedá potvrdit bez nějakého sociologického průzkumu voličů ČSSD před evropskými volbami. Evidentní je pouze to, že ČSSD před těmito volbami ještě další voliče ztratila a mohli to být ti, kterým se nelíbilo ministrování pana Staňka. 

Není ale v naší zemi voličský potenciál, který bude spíše reagovat na lidi, jako je Miloš Zeman, Jiří Zimola, Michal Hašek, Jaroslav Foldyna, než na Jana Hamáčka, Tomáše Petříčka, případně Janu Maláčovou? Protože příznivci druhé skupiny dají nakonec hlas někomu jinému?

Sociální demokracie bez Zemana, Paroubka, Haška a možná několika dalších neosloví ten druh voličů, který by oslovila s nimi. Na druhou stranu by s nimi v čele zase některé voliče asi ztratila.

Evidentně čeká ČSSD zásadní rozhodnutí, jak dál.

Je ale nutné myslet také na to, že česká politika vypadá hodně jinak než okolo roku 2002 nebo 2010, kdy v jejím čele končili Zeman, respektive Paroubek. Je tady úplně jiná politická konkurence a ČSSD má mnohem větší problémy než tehdy, v roce 2005, kdy mohla nasadit Paroubka a vrátit se k levicově konfrontační notě, kterou používala za Zemana. Teoreticky by to mohla udělat i dnes, ale to by nemohla sedět ve vládě s Andrejem Babišem a musel by ji reprezentovat někdo, kdo by se autenticky k takovému stylu hodil. Je nutné ovšem mít na paměti také to, jak vypadá politická konkurence, protože o tento typ voličů ČSSD přišla kvůli Babišovu hnutí ANO a SPD. 

A nepomohl by ČSSD naopak odchod celého zemanovského křídla? Že by se zvedla, podobně jako se zvedne balon, když se zbaví části nákladu?

Jenže ČSSD i za Zemana byla velmi pestrá, byli v ní nejen lidé typu Zemana, ale třeba jako Petra Buzková. Strana měla pestrou personální nabídku, víc proudů, fungovalo to a byla úspěšná. Nejsem si jistý, s čím by ČSSD měla přijít dnes, aby byla úspěšná.  

Miloš Zeman chce slabou vládu

Myslíte, že vizí prezidenta je vláda Andreje Babiše za podpory Jaroslava Foldyny a jemu blízkých lidí, za podpory Tomia Okamury a případně Václava Klause mladšího?

Vy si myslíte, že v 74 letech něco podobného jako vizi musíte mít?

Já jsem přesvědčený, že člověk má stále nějakou vizi, sen, přání. 

Omlouvám se, ale můj dojem z Miloše Zemana je takový, že ve chvíli, kdy v roce 2013 krachla představa o zavedení poloprezidentského systému, tak nemá v politice žádnou vizi toho, aby po sobě něco trvalého a velkého opravdu zanechal. Třeba i něco ve smyslu toho, že Andrej Babiš vytvoří v naší zemi nový politický režim. Byť asi do jisté míry souzní s Babišovými technokratickými vizemi, tak jejich vztah je pragmatický, účelový, v němž má prezident aktuálně navrch. Nemyslím, že tím, že odmítne jmenovat ministra, po sobě zanechá Miloš Zeman nějaký silný politický odkaz. Je to prezident, který nyní škodí, ale nic trvalejšího nebuduje.

Když pomineme vize a budoucnost. Přikláníte se k těm názorům, podle kterých chce prezident momentálně dosáhnout odchodu ČSSD z vlády?

On chce především maximalizovat svůj vliv. Tím, že oslabí ČSSD i Andreje Babiše, tak tady bude vláda ještě více závislá na něm. A pokud by i tento kabinet skončil, zase tady bude patrně nějaká přechodná vláda s vlivem Miloše Zemana. Zároveň ale musí vědět, že v takovém případě by se asi sněmovna rozpustila a byly by předčasné volby. Proto chce podle mě slabou vládu, kterou bude moci dlouhodobě ovlivňovat a bude v ní mít blízké ministry. Na přechodnou dobu mu to bude stačit. Dlouhodobou vizi prezident nemá.   

Osobně si ale pořád myslím, že většina lidí chce po sobě přece jen zanechat něco pozitivního. Vylučujete, že by o něco takového usiloval Miloš Zeman? Že by při svém rozhodování, třeba i kolem ministra kultury, bral ohled na něco takového?

Nejsem si jistý, jestli v tom směru, jak vy uvažujete, uvažuje Miloš Zeman. Vy se na to díváte úplně jinak než on. To, co on dělá, je vlastně válka proti liberálním elitám v Česku. To je Miloš Zeman 2019, ne 1989, nebo třeba i 1996, nebo 2002, kdy končil jako premiér a dovedl Česko ke vstupu do EU. Dnes je to jiný Miloš Zeman. 

Který se ale může chlubit tím, že ho podle průzkumů veřejného mínění podporuje minimálně polovina občanů této země.

Ano, jeho prezidentství je hodně lidové, dalo by se použít i slovo populistické, byť toto slovo nemám moc rád. Ale on sám sebe vnímá tak, že je reprezentant lidu, má od občanů přímý mandát a může rozhodovat, jak chce. Tímto vnímáním se blíží některým prezidentům v Latinské Americe, nebo některých republikách bývalého Sovětského svazu, kteří mají představu, že oni jsou ztělesněním lidu či národa. Je v tom mnohdy i kus mesianismu o vlastním poslání, že jsou do určité míry vyvolení. 

A toto přesvědčení cítíte také u Miloše Zemana?

Není vůbec špatné se podívat na jeho vztah k Židům a židovství, podle mě u něj hraje roli nějaká inspirační linka s představou, že se cítí vyvolený, stejně jako se Židé považují za vyvolený národ. V daný moment to ale není promítnuto do nějaké tvůrčí politické představy, ale něčeho, co český parlamentní systém deformuje.

Číst dál