Vzpomínka na Jana Palacha. Před Národním muzeem se sešli čeští i evropští politici

Předsedové vlád zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, kteří dorazili do Prahy na společné jednání, položili ve čtvrtek dopoledne růže u památníku Jana Palacha a Jana Zajíce pod Národním muzeem na Václavském náměstí.

Památník je v místech, kde se dvacetiletý Palach 16. ledna 1969 polil benzinem a zapálil. Svým činem protestoval proti normalizaci, tedy potlačování svobod nastolenému komunistickým režimem po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Po třech dnech zraněním v nemocnici podlehl.

Na nádvoří Karolina, sídla rektora Univerzity Karlovy, si ve čtvrteční dopoledne Palacha připomnělo několik akademiků, včetně rektora školy Tomáše Zimy. Piety se zúčastnily i desítky studentů.

Palach studoval na Filozofické fakultě UK. Loni byla v Karolinu odhalena na památku Palacha pamětní dlaždice v místě, kde v roce 1969 stála rakev s jeho tělem. Pro veřejnost byl vstup do Karolina k pamětní dlaždici otevřen ve čtvrtek do 18:00.

Předseda Senátu Jaroslav Kubera a místopředseda horní komory Parlamentu Jiří Oberfalzer (oba za ODS) uctili Palachův odkaz u pamětní desky před Národním muzeem. Kubera řekl, že vzpomínka na leden 1969 je pro něj osobní, neboť Palach byl jeho vrstevník. Jeho čin označil jako předstupeň událostí v roce 1989, byť mezitím uběhlo 20 let. Palachova oběť podle něj nebyla zbytečná.

„K nářkům ruské ambasády na téma památného dne obětí ruské okupace… Kdyby ten památný den byl jenom kvůli Janu Palachovi, tak to stojí za to,“ prohlásil Kubera.

Pietní setkání ve čtvrtek v 17:30 uspořádal také Klub angažovaných nestraníků ve spolupráci s politickými stranami ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Na akci promluví například historik Petr Blažek, poslankyně ODS Miroslava Němcová, předseda lidovců Marek Výborný, první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin, místopředseda STAN Jan Farský a předseda Klubu angažovaných nestraníků František Laudát.

Proti všemu, co se tady děje

Palach chtěl svým činem probudit národ z letargie a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. „Na protest proti všemu, co se tady děje. Proti nesvobodě slova a tisku. Říkejte to všem,“ popsal student důvody svého činu zdravotní sestře v nemocnici, kam ho převezli s těžkými popáleninami.

Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci v Praze 25. února 1969. Také jemu je věnována pamětní deska před Národním muzeem.

Číst dál