Jen náklady na bydlení jsou leckde vyšší než penze. Živoří zejména ovdovělí senioři

Situace se zdá být pro lidi v důchodovém věku se zvyšujícími se nájmy čím dál horší. „Se žádostí o pomoc se na nás obrací doslova stovky seniorů z celé republiky,“ uvedl Milan Taraba, předseda Sdružení nájemníků České republiky a popsal příklad čtyřiaosmdesátileté ženy z Prahy 10.

Ta poradnu navštívila poprvé v roce 2007 poté, co zemřel její muž. Tehdy obývala byt o velikosti 64 metrů čtverečních, kde platila nájemné 2372 korun a za služby 1506 korun. Z jejího tehdejšího důchodu 7706 korun jí tak zbývaly více než čtyři tisíce korun a k tomu mohla navíc požádat o příspěvek na bydlení.

Nájem se však v jejím bytě rychle zvyšoval a brzy ho musela opustit. Zůstala v Praze 10 a dnes tam žije v bytě o rozloze 29 metrů čtverečních. „Kdybyste se tam šli podívat, zjistíte, že to je doslova a do písmene skladiště. Skladiště plné věcí, ke kterým má paní citovou vazbu, ale které se do tak malého bytu jednoduše nevejdou,“ dodává Taraba. 

Ve srovnání s dobou před více než deseti lety si však seniorka ani přestěhováním do menšího vůbec nepomohla. Naopak, v o poznání stísněnějším bytě platí nájemné 12 700 korun a 2500 korun vydá za služby. Důchod má 12 700 korun, a i když obdrží dávku na bydlení 3116 korun, na každodenní živobytí, léky a ošacení jí nezbývá téměř nic. 

„Poté, co se jí majitel bytu letos znovu pokusil zvýšit nájemné, protože vychází z odhadů realitních kanceláří, prodělala paní srdeční příhodu,“ uzavírá příběh Taraba. 

Nejhůře jsou na tom důchodci v Praze

Podle něj to však není vůbec ojedinělý případ. Ve stejné situaci jsou desetitisíce dalších osamělých seniorů. Dle údajů ze sčítání lidu v roce 2011 žije v Česku v nájemních bytech o samotě 172 tisíc lidí v důchodovém věku. To v řadě měst, kde náklady na bydlení přesahují pobírané penze, znamená pro důchodce takřka živoření.

Například v Praze tvoří náklady na bydlení 109 procent penzí pobíraných muži a 127 procent penzí pobíraných ženami. Pro srovnání: v Brně je to v případě mužů 80 procent a v případě žen 95 procent. Situaci zcela neřeší ani státní příspěvky na bydlení, ty totiž v uvedených městech podle Rady seniorů kompenzují náklady na bydlení pouze z poloviny, maximálně ze 70 procent.

Zásadní problém je i v tom, že lidé se nemají ani kam přestěhovat. Byty se zvýhodněnými nájmy jsou totiž v Česku spíše raritou. Je to dáno do značné míry tím, že obecní byty po roce 1989 přešly do majetku obcí a ty se jich postupně začaly zbavovat v rámci privatizací.

Například Praha ještě v roce 1991 vlastnila 194 tisíc bytů a byla tak majitelem téměř poloviny všech bytových jednotek v metropoli. Nedávný dotazník, který pro magistrát vyplnily městské části, však ukázal, že dnes je v Praze už jen 31 180 obecních bytů, což je zhruba pět procent celkového bytového fondu v metropoli. Zbytek je v soukromých rukou.

Současně s tím stát i obce po revoluci takřka zastavily jakoukoliv bytovou výstavbu, zatímco okolní státy a metropole pokračují ve výstavbě dál. Například Vídeň i Berlín každoročně staví tisíce bytů s regulovaným nájmem. I přesto jsou problémy s dostupným bydlením po celé Evropě.

Obce o peníze na sociální byty nejeví příliš zájem

Rada seniorů proto vyzývá české občany, aby svůj podpis připojili k evropské iniciativě Bydlení pro všechny, která chce problém s dostupným bydlením řešit na úrovni Evropské unie. „Pokud se do března 2020 podaří sehnat alespoň jeden milion podpisů, bude se muset požadavkem zabývat Evropská komise i Evropský parlament,“ uvádí rada ve své výzvě. 

Podle předsedy Rady seniorů skrývá jistou naději dotační program Výstavba českého ministerstva pro místní rozvoj. Z něj mohou obce čerpat peníze na výstavbu sociálních bytů. Pro letošek je v něm dostupných celkem 650 milionů korun, v dalších letech má jít o dvě miliardy korun.

„Bohužel se ale ukazuje, že města nejsou na tuto iniciativu připravena. Nemají schválené projekty na výstavbu nových bytů. Například Praha za posledních deset let nepostavila takřka žádný byt, až se situace dostala do bodu, kdy průměrná cena nájemného v metropoli vystoupala na 412 korun za metr čtvereční,“ řekl předseda Rady seniorů Zdeněk Pernes.

Dodal však, že i v Praze se začíná situace pomalu měnit. Ocenil zejména záměr nového vedení města na opravu a přestavbu téměř třinácti set prázdných a zdevastovaných bytů. „To samozřejmě vítáme, ale potřeby českého trhu s nájemním bydlením jsou o jeden až dva řády výše. Dle výsledku sčítání lidu z roku 2011 chybělo jenom pro seniorskou populaci 77 214 malometrážních bytů,“ dodal Pernes.

Největší pomocí měl být v řešení nedostatku bydlení pro sociálně slabé zákon o sociálním bydlení, o kterém se hovoří mnoho let. Ten však nakonec parlament ani neprojednal kvůli výhradám obcí, kterým se nelíbilo, že by jim diktoval, kolik sociálních bytů na svém území musí mít. A to přesto, že ho vládnoucí hnutí ANO slibovalo před volbami. Jeho náhradou má být soubor opatření včetně zmíněného dotačního programu Výstavba. 

Řada odborníků ale shození zákona ze stolu kritizovala. Systém dotačních programů je totiž dobrovolný a obcím žádnou povinnost stavět byty pro sociálně slabší nenařizuje. 

Číst dál