Intenzita nenávistných projevů v Česku roste, extremisty spojila kauza Koněvovy sochy

Vyplývá to ze zprávy o extremismu za posledních šest měsíců loňského roku, kterou zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Podle zprávy společnost dále štěpila tradiční témata, objevila se ale i nová. Zpráva zmiňuje například kauzu kolem sochy sovětského maršála Ivana Koněva v Praze 6. Podle rozhodnutí zastupitelstva městské části Praha 6 z loňského září má Koněvův pomník nahradit památník osvobození Prahy na konci druhé světové války. U sochy se kvůli tomu v druhé polovině loňského roku konalo několik demonstrací.

Podle zprávy kauza ukázala, že dřívější ideologičtí oponenti mohou nalézt v některých případech společné téma. Proti odstranění sochy společně demonstrovali dogmatičtí komunisté, příslušníci domobran, zástupci dezinformačních médií, protiimigranští a protimuslimští aktivisté i bývalí neonacisté. „Docházelo i k paradoxním situacím, kdy například protest za zachování sochy sovětského vojevůdce doprovázela hudba bývalého neonacisty Tomáše ‚Ortela‘ Hnídka,“ uvádí zpráva.

Na pravicové scéně se podle zprávy po letech stagnace obnovily aktivity neonacistického hnutí. Způsobili to zejména staří aktivisté, kteří rezignovali na tradiční pravicově extremistické strany. Nejaktivnějším subjektem byla v loňském druhém pololetí Národní a sociální fronta, která na konci srpna uspořádala v Hořicích mezinárodní setkání pravicových extremistů. Na akci přijeli extremisté z Německa, Maďarska, Slovenska, Ukrajiny, Švédska nebo Ruska. Dělnická strana sociální spravedlnosti podle zprávy dál procházela obdobím úpadku.

Důchodci v domobraně

Domobrany sdružovaly podle dokumentu pouze desítky lidí důchodového a předdůchodového věku a fakticky nevyvíjely žádné aktivity. Protestovaly pouze proti návrhu zákona, který připravilo ministerstvo vnitra a který zakazuje a trestá vznik ozbrojených skupin, jako jsou domobrany nebo milice. „Nezřídka zaznívala myšlenka, že ministerstvo vnitra záměrně utlačuje ‚vlastenecké‘ síly, aby usnadnilo islamizaci České republiky,“ uvádí zpráva s tím, že Zemská domobrana nicméně ke konci loňského roku sama ukončila činnost.

Roztříštěné anarchistické hnutí v daném období sázelo na téma ekologie, uvádí zpráva. Po vyklizení Kliniky dočasně polevily squaterské aktivity, v rámci solidárních akcí byly podporováni stíhaní či věznění anarchisté. Mezi dogmatickými komunisty rezonovaly kauzy pomníků a památníků.

Média šířící nenávistné předsudky zintenzivnila témata, která byla zaměřena proti migrantům, věnovala se ale i kauze Koněvova pomníku. V srpnu, kdy se v Praze konal průvod gayů, leseb, bisexuálů a transsexuálů (LGBT) Prague Pride, zmiňovala tato média také ohrožení české společnosti „homosexualismem“.

Alternativní média jako zdroj informací

Zpráva upozorňuje, že pro mnoho extremistů se tzv. alternativní média stala jediným validním zdrojem informací. „Pravicově extremističtí a jiní nenávistně se profilující politici a aktivisté jejich činnost velmi oceňují a ochotně využívají mediální prostor, který jim nabízejí. Dochází k obsahovému prolnutí alternativních médií a oficiálních PR produktů nenávistně profilovaných politických subjektů,“ doplňuje zpráva.

V kapitole týkající se nábožensky motivovaného extremismu zmiňuje zpráva soud s Dominikem Kobulnickým. Mladík původem ze Slovenska čelí obžalobě z přípravy teroristického útoku. Senát pražského městského soudu ho v listopadu potrestal za obecné ohrožení 6,5 lety vězení. Státní zástupce i Kobulnický si ponechali lhůtu pro případné odvolání.

Zpráva dále upozorňuje na případ bývalého pražského imáma Samera Shehadeha, který je se svým bratrem a jeho družkou obžalován z účasti na teroristické skupině a financování terorismu. Verdikt v případu plánuje Městský soud v Praze vynést 28. února.

Více výhrůžek, méně trestných činů

Dokument také dodává, že se rozšířilo spektrum lidí, kterým jsou zasílány urážky a výhrůžky. Nejde už jen o příslušníky národnostních, etnických nebo náboženských menšin, ale i lidskoprávní aktivisty, pracovníky neziskových organizací či politiky. Alarmující jsou podle zprávy také výhrůžky adresované některým novinářům, kteří se věnují rasistickým a xenofobním subjektům.

Na druhou stranu však ubylo trestných činů s extremistickým podtextem, policie jich za loňský rok zaznamenala 170, tedy o devět méně než předloni. 

Nejčastěji, v 61 případech, zaregistrovali policisté trestné činy související s podporou a propagací hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka, projevy sympatií k takovému hnutí nebo popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.

Následovalo podněcování k nenávisti vůči skupině osob, kde policie loni zaznamenala 41 případů, a násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci, kde bylo registrováno 27 případů. Úmyslné ublížení na zdraví motivované extremismem zaznamenala policie v pěti případech, tři z toho objasnila.

Číst dál