Další Staňkovo last minute. Odvolal radu senátora Beka, kterou kritizoval Zemanovec

Nejprve ministr v posledních hodinách úřadování zrušil památkovou ochranu teplických lázní. Tím podle serveru Neovlivní.cz vyšel vstříc developerskému zájmu jejich majitele Jaroslava Třešňáka, sponzora Zemanovy loňské volební kampaně.

Teď se ukazuje, že 30. července, den před opuštěním funkce, Antonín Staněk rovněž odvolal většinu členů rady, která na ministerstvu kultury rozděluje dotace festivalům klasické hudby. Stěžoval si na ni neúspěšný žadatel Miroslav Matějka, zastupitel v Královéhradeckém kraji za Stranu práv občanů – Zemanovci, který před šesti lety pomáhal koordinovat Zemanovu první prezidentskou kampaň.

Celým názvem jde o Radu pro klasickou hudbu Programu státní podpory festivalů profesionálního umění. Vedl ji rektor Masarykovy univerzity a senátor za hnutí STAN Mikuláš Bek. Měla devět členů, z nichž sedmi by letos stejně vypršel mandát. Přesto všichni v uplynulých dnech obdrželi odvolací dopis datovaný 30. července a podepsaný Staňkem.

Ten sice radním v dopisech poděkoval za „výrazný odborný vklad“ a uvedl, že si váží jejich činnosti. Na tiskové konferenci ale řekl, že „evidentně a prokazatelně jednali zaujatě“. I ministerstvo kultury na webu konstatovalo, že radním byla „jejich předchozím jednáním prokázána podjatost při rozhodování“.

Radní, jimiž byli ředitel České filharmonie David Mareček, generální manažerka orchestru Collegium 1704 Veronika Hyksová nebo bývalý rektor Janáčkovy akademie múzických umění Ivo Medek, si žádného pochybení nejsou vědomi. Výroky označují za dehonestující, od ministerstva žádají omluvu a zvažují, že Staňka zažalují, jak Aktuálně.cz řekl odvolaný předseda Mikuláš Bek.

„Určitě budeme diskutovat o možnosti právního postupu,“ naznačuje Bek, který radu vedl třetím rokem.

Proč jeho a další členy Staněk obvinil z podjatosti, nelze zjistit. „Na to byste se musel zeptat pana ministra,“ odpovídá mluvčí ministerstva kultury Martha Häckl na otázku, kdy byla radním prokázána zaujatost.



Staňka redakce Aktuálně.cz v posledních dvou týdnech opakovaně žádala o reakci. Exministr ale neodpovídá na opakované e-maily ani SMS zprávy a nezvedá telefon, přestože mezitím přispívá na sociální sítě. Spojit se s ním nepodařilo ani přes tiskový odbor ČSSD.

Obvinění ze střetu zájmů

Radu vedenou Mikulášem Bekem v posledních měsících veřejně kritizovali dva pořadatelé, kteří neuspěli se žádostí o grant. Prvním byl pořadatel krumlovského festivalu Jaromír Boháč, kterému pak Antonín Staněk v polovině července nestandardně navýšil grant ze 3,25 milionu korun na 6,25 milionu.

Druhým kritikem byl právě zastupitel za Zemanovce Miroslav Matějka. Ten všechny tři uplynulé roky, po které rada existuje, žádal o podporu svého festivalu České doteky hudby. Ani jednou neuspěl.

Podle letošního vyjádření radních Matějkova přehlídka postrádá ucelenou dramaturgickou vizi, má malý podíl špičkových interpretů a obsahem „nepředstavuje přínos pro obor“. V celkovém hodnocení jí proto udělili nejnižší počet bodů ze všech.

Matějka, který od Aktuálně.cz předevčírem obdržel dotazy, ale do soboty je na dovolené, si na to letos stěžoval v rozhovorech pro Lidové noviny a server Parlamentní listy. Bránil v nich kvality svého festivalu a vyslovil přesvědčení, že radní jsou ve střetu zájmů. Podle Matějky je problematické, když například ředitel České filharmonie David Mareček spolurozhoduje o dotacích pro festivaly jako Pražské jaro, na nichž občas účinkuje jeho orchestr.

„Při rozhodování rady se řídím čistě uměleckými kritérii a žádný střet zájmů necítím,“ reaguje pro Aktuálně.cz David Mareček a připomíná, že první český orchestr desítky let pravidelně hostuje na různých kvalitních festivalech. „Pokud by měly najednou přestat Českou filharmonii zvát kvůli členství jejího generálního ředitele v nějaké radě, považoval bych to přinejmenším za pochybné,“ dodává.

Ani předseda rady Mikuláš Bek u kolegů střet zájmů nespatřuje. „V malém Česku je vždy obtížné sestavit radu, tak aby se nenašla ani teoretická vazba. Podle mě se ale v současné radě nerýsuje situace, kdy by jediný z radních mohl mít hmotný prospěch z toho, jak posoudí kteréhokoli žadatele,“ míní Bek.

Jak rozhodl soud

Když Miroslav Matějka vloni podruhé neuspěl se žádostí o grant, zažaloval ministerstvo kultury. Nemohl chtít dotaci, protože není nároková. Formálně vzato radní pouze vydávají doporučení, poslední slovo má vždy ministr. Matějka tedy instituci zažaloval za to, že informaci o neudělení grantu pouze vyvěsila na web a nezaslala mu řádné odůvodnění.

Jak informovala agentura ČTK, letos v březnu Městský soud v Praze skutečně nařídil ministerstvu, „aby o neudělení dotace vydalo písemné rozhodnutí se všemi náležitostmi“, shrnula tehdy Petra Hrušová z tiskového oddělení ministerstva. Zdůraznila ale, že na výši udělených dotací to nic nemění.

Právě na tuto kauzu zřejmě letos 31. července odkázal Antonín Staněk, když vysvětloval, proč radu rozpustil. Při poslední tiskové konferencii řekl, že byla „předmětem soudního rozhodnutí, které ministerstvo prohrálo“.

Podle Beka je ale výrok zavádějící, neboť naznačuje, že pochybili radní. Ve skutečnosti jsou na vině Staňkovi úředníci. „Rozhodnutí soudu se netýkalo rady, ale toho, že ministerstvo neúspěšným žadatelům dlouho nedoručovalo negativní rozhodnutí o dotacích. Zasílali jen ta pozitivní. Soud tedy konstatoval, že mají být písemně doručována i ta záporná,“ vysvětluje Bek.

Ten odmítá i další Staňkův výrok z tiskové konference. „Evidentně a prokazatelně z mailové korespondence, kterou máme, (rada) jednala zaujatě a některé uchazeče opravdu nehorázným způsobem dehonestovala ještě dopředu,“ prohlásil ministr.

Zřejmě narážel na soukromý e-mail, v němž jeden radní kolegům okomentoval Matějkovu stížnost. Do příjemců však zahrnul i tajemníka z ministerstva. A když pak Matějka podal žalobu, úřad patrně vydal e-mail do vyšetřovacího spisu, odkud se k němu mohl dostat Matějka, rekonstruuje posloupnost událostí Mikuláš Bek.

„Ať to bylo jakkoliv, nelze z toho dovodit, že by kdokoliv z radních byl zaujatý. Šlo o emotivní osobní názor jednoho člena rady na podanou stížnost a kolegům se svěřil dávno poté, co jsme rozhodli o všech žádostech. Jsme profesionálové, neřídíme se tím, jestli je nám někdo sympatický. Držíme se kritérií stanovených ve vládním usnesení, které radu zřizuje,“ tvrdí Bek.

Politické souvislosti

V rozhovorech, které letos poskytl, Miroslav Matějka též dává neúspěch svého festivalu v grantovém řízení do politických souvislostí. Upozorňuje, že on podporoval prezidenta Miloše Zemana v prezidentské kampani, kdežto předseda rady Bek coby senátor za STAN podpořil ústavní žalobu na prezidenta.

„Já jsem ale předsedou rady třetím rokem, do Senátu jsem kandidoval až vloni,“ brání se Bek v senátní restauraci, kde s Aktuálně.cz hovoří o přestávce mezi středečním hlasováním. „Ministerstvo kultury mě před lety oslovilo, protože jsem muzikolog a zároveň mám coby rektor Masarykovy univerzity zkušenost s různými grantovými řízeními. Zaprvé jako jejich organizátor uvnitř univerzity, zadruhé s těmi, kterých se univerzita účastnila,“ doplňuje Bek.

Spolu s ním byli členy nyní rozpuštěné rady další dva bývalí rektoři: skladatel Ivo Medek, který do loňska vedl Janáčkovu akademii múzických umění v Brně, a ekonom i klavírista Richard Hindls, do roku 2014 rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Oba dva roku 2013 z kolegiality odmítli přijít na oslavy státního svátku 28. října na Pražském hradě poté, co tam prezident Miloš Zeman záměrně nepozval právě Mikuláše Beka. Prezident tehdy sdělil, že ho Bek urazil, když mu z obav o předvolební agitaci zakázal přednášku na Masarykově univerzitě. „Považuji to za urážku hlavy státu a na tuto urážku jsem reagoval jeho nepozváním,“ vysvětlil Zeman.

Tomu teď Antonín Staněk tedy mohl rozpuštěním rady zalichotit hned nadvakrát. Zaprvé vyšel vstříc Zemanovci Matějkovi, jenž může napříště žádat o grant u personálně jiné rady. A zároveň Staněk odvolal tři vysokoškolské rektory, s nimiž měl prezident spor.

Na dotaz, zda Miloš Zeman s Antonínem Staňkem o tématu někdy mluvil, prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček odpovídá, že nic takového nemůže potvrdit. „Jde plně o věc ministra kultury a jeho autonomního a zcela legitimního rozhodování,“ vzkazuje Ovčáček.

Domněnka, že ministr Staněk jednal tak, aby se zalíbil prezidentovi, se podle Mikuláše Beka nabízí. „Kroky bývalého ministra Staňka v posledních týdnech působí tak, že se snažil posílit svou politickou vazbu na prezidenta,“ domnívá se Bek a připomíná další Staňkovo rozhodnutí z posledních hodin ve funkci ministra kultury.

Jak minulý týden napsal server Neovlivní.cz, Staněk rovněž zrušil památkovou ochranu chátrajících Hadích lázní v Teplicích. Tím nahrál developerovi Jaroslavu Třešňákovi, jenž patřil k největším sponzorům Zemanovy loňské kampaně. Třešňák lázeňský komplex vlastní a roky o něj vede spor s památkáři, neboť chce areál přestavět. K tomu mu Staňkovo rozhodnutí otevírá cestu.

Odvolat a znovu jmenovat


V důsledku jednoho z posledních zásahů Antonína Staňka tak nyní na ministerstvu kultury nefunguje rada, která má začátkem příštího roku opět rozhodnout o dotacích pro festivaly jako Pražské jaro, Dvořákova Praha nebo Smetanova Litomyšl.

Sedm odvolaných členů potřebuje ministerstvo nahradit. První místo zkusil zaplnit ještě Antonín Staněk, když do nové rady opět jmenoval ředitele České filharmonie Davida Marečka. Toho přitom předešlý den odvolal a zahrnul mezi radní nařčené z podjatosti.

Ředitel České filharmonie tento rozpor nechápe a ministerstvu už odpověděl, že do vyřešení kauzy funkci znovu nepřijme. „Členství v nové radě jsem nepřijal jednak ze solidarity k ostatním členům, jednak z principu. Jsem přesvědčen, že u žádného z členů ani u rady jako celku nebyla podjatost rozhodování prokázána, a tudíž neměla být odvolána,“ vysvětluje David Mareček.

Nyní s ostatními radními požádal ministerstvo, aby se omluvilo. Dopis odeslali v úterý, úředníci jej teprve posoudí. „Uvědomujeme si vážnost situace a věříme, že se celá věc vysvětlí,“ odpovídá mluvčí ministerstva Martha Häckl na dotaz Aktuálně.cz, jestli instituce bude za výrokem o podjatosti stát, nebo zda se omluví.

Odvolaný předseda rady Mikuláš Bek dodává, že o osobní rozměr sporu mu nejde. Osočení členů rady z neprofesionality a neetického jednání sice považuje za nízké, víc mu prý ale záleží na tom, aby budoucí ministři nepodléhali tlaku neúspěšných žadatelů a nerozdělovali dotace bez ohledu na kvalitu.

„Každé grantové řízení bude vždy mít vítěze i poražené. Ministr Staněk se podle našich informací sice sešel s neúspěšnými žadateli, jako je pan Matějka, ale už si nenašel čas na to, aby vyslechl radu a dozvěděl se, proč rozhodla, jak rozhodla. Pak ale nedává smysl, aby ministerstvo takovou radu mělo. Když bude ignorovat doporučení odborníků, ztratí důvěru všech aktérů v grantovém systému. Nakonec to není výhodné ani pro ministerstvo. Vždyť odborníky má právě proto, aby se mohlo bránit před neúspěšnými žadateli,“ uzavírá Mikuláš Bek.

Číst dál